|
|
Porovnávání klíčivosti a přežívání semenáčků v mikrostanovištích pastvin
VACKOVÁ, Tereza
Byla sledována úspešnost přežívání semenáčků v mikrostanovištích pastvin. Klíčivost semen tří vybraných druhů Trifolium pratense, Achillea millefolium a Carlina acaulis byla sledována v různých typech narušení na pastvině konkrétně v krtinách, mraveništích, narušení od prasat a umělých gapech. Zároveň byly sledovány i faktory prostředí ovlivňující přežívání semenáčků. Pozorovaná mikrostanoviště se v půdních podmínkách významně lišila a nejlépe se dařilo semenáčkům druhu Trifolium pratense v narušení od prasat.
|
|
|
Vliv lesnického hospodaření na přítomnost mikrostanovišť významných pro biodiverzitu lesních organismů
Heřmánková, Valentýna ; Hofmeister, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Daniel (oponent)
Velká část ubývající lesní biodiverzity (saproxylický hmyz, ptáci, houby, mechorosty, lišejníky atd.) je vázána na mikrostanoviště, které vznikají na strukturách typických pro staré lesy a jsou poměrně vzácná v lesích hospodářských. V posledních desetiletích se pomalu prosazují alternativní, přírodě bližší způsoby hospodaření, jejichž vliv na mikrostanoviště, a tak i jejich potenciální hodnota pro lesní biodiverzitu dosud nebyly hodnoceny. Proto jsem provedla srovnání výskytu a kvality mikrostanovišť na 4 lesních plochách (s rozlohou 8,3 až 42,5 ha) reprezentujících odlišné způsoby lesnického hospodaření (tradiční pasečné hospodaření, alternativní výběrné hospodaření a rezervace v době sběru dat 65 let bez zásahu) v přírodních podmínkách pahorkatin středních Čech. Na plochách jsem pomocí převzatých metodik provedla inventarizaci přítomnosti mikrostanovišť na živých stromech a inventarizaci mrtvého dřeva a jejich zhodnocení. Nejvyšší zastoupení a kvalita mikrostanovišť a mrtvého dřeva byly v rezervaci, která zároveň zcela vyčerpala gama diverzitu všech zkoumaných ploch. Výskyt mikrostanovišť v pasečných a výběrných hospodářských lesích byl srovnatelný a většinou i srovnatelně nízký. Jako pozitivní faktory ovlivňující přítomnost a heterogenitu mikrostanovišť se ukázaly absence lesnického hospodaření,...
|
|
|
Diverzita drobných zemní savců v NPR Voděradské bučiny
Šímová, Drahomíra ; Kouba, Marek (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Předkládaná diplomová práce popisuje a hodnotí biodiverzitu drobných zemních savců v lesním komplexu Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny (dále rezervace) a navazuje na moji bakalářskou práci z roku 2013. Cílem výzkumu bylo zjistit a porovnat diverzitu drobných zemních savců uvnitř rezervace a mimo rezervaci a zhodnotit jejich mikrostanoviště.
Během vegetační sezóny 2013 a 2014 se uskutečnilo celkem pět terénních odchytů těchto živočichů. Jedinci byli chytáni standardní metodou zpětných odchytů (CMR - capture-mark-recapture) do živochytných pastí. Pasti byly rozmístěné kvadrátovou metodou na třech párových lokalitách v rezervaci a mimo rezervaci. Lokality měly stejné terénní podmínky, ale odlišnou dřevinnou skladbu. V průběhu výzkumu bylo u drobných zemních savců určováno pohlaví, stáří a váha každého jedince a pomocí fytocenologických snímků zaznamenávána vegetace na jednotlivých lokalitách.
Ve studované oblasti bylo odchyceno celkem 85 jedinců dvou druhů drobných zemních savců. Nejpočetnějším jedincem na všech lokalitách byla myšice lesní (Apodemus flavicollis) a ojediněle se zde vyskytoval i norník rudý (Myodes glareolus).
Získané výsledky početnosti drobných zemních savců byly vyhodnoceny pomocí Mann-Whitney U Testu v matematickém softwaru Statistica 13.2. Analýza mikrohabitatu byla provedena pomocí PCA analýzy (Principal components analysis) v programu Canoco 5.
Porovnáním odchycených jedinců drobných zemních savců na lokalitách v rezervaci a mimo rezervaci za období 2013 a 2014 Mann - Whitney U Test bylo zjištěno, že počet poprvé odchycených jedinců a počet jedinců rozlišených podle pohlaví a věku se mezi lokalitami v rezervaci a mimo rezervaci nelišil.
Na základě analýzy výsledků PCA bylo zjištěno, že na lokalitách v rezervaci (bučina zmlazení a bučina bez zmlazení) se vyskytovali převážně dospělí samci na mikrostanovištích s výskytem semenáčků buku lesního (Fagus sylvaticus), modřínu opadavého (Larix decidua) a biky bělavé (Luzula luzuloides) a na lokalitách mimo rezervaci (smrčina zmlazení kontrola a smrčina bez zmlazení kontrola) se vyskytovalo více nedospělých samic na mikrostanovištích s výskytem šťavele kyselého (Oxalis acetosella).
Výsledky této práce budou využitelné jako jeden z podkladů Správy CHKO Blaník využitelných například při rozhodování o realizaci případných managementových opatření na těchto lokalitách, jelikož výzkum drobných zemních savců zde doposud nebyl proveden.
|
|
|
Odrůstání a mortalita přirozené obnovy po odumření horního stromového patra v horském smrkovém lese
Červený, Jan ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Synek, Michal (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit stav přirozené obnovy po odumření horního stromového patra v horském smrkovém lese, na základě dat získaných na trvalých výzkumných plochách (50x50m) na kterých probíhá sběr dat od roku 2006 v oblasti Trojmezné, kde porosty odumřely po orkánu Kyrill a následné kůrovcové kalamitě v roce 2008. Na těchto plochách byly vytyčeny čtverečky o velikosti 5x5m a ty byly rozděleny na buňky 0,5x0,5m a v těchto ploškách je zaznamenán každý jedinec, jeho přírůst, zdravotní stav a mikrostanoviště. Provedenou analýzou bylo zjištěno, že dřevinné zastoupení se neliší od dřevinného zastoupení horního stromového patra, zastoupení smrku je 97% a jeřábu 3%. Jedinci se uchytili na ploše před disturbancí, nejmladší jedinci na ploše vyklíčili v roce 2006. Vyšší jedinci dosahují vyšších přírůstů, než jedinci menší, to znamená, že heterogenita výškové struktury se zvyšuje. Analýzou mortality jednotlivých čtverců (50x50m) bylo zjištěno, že po disturbanci na plochách nevznikly nová místa bez dřevin. Nebyla prokázána závislost mortality jedinců na jejich četnosti v buňce (0,5x0,5m). Z toho plyne, že úmrtnost jedinců na vnitrodruhové konkurenci dosud výrazně nezávisela, ač početnost přesahovala 17 jedinců na buňku. Osm let po disturbanci je mortalita velmi nízká. Nejvyšší zmlazení odrůstá až 20 cm ročně.
|
|
|
Různé typy balíků biomasy po sklizni jako mikrobiotop pro bezobratlé živočichy
MACHOVEC, Jiří
Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech typech balíků biomasy v katastrálním území Vrbice u Žitné, okres Prachatice. Jednalo se o balíky travní senáže uložené na okraji trvalého travního porostu, o balíky sena jednotlivě rozmístěné na trvalém travním porostu, dále o balíky slámy rozmístěné na poli orné půdy a o balíky slámy uložené na okraji orné půdy. První tři typy balíků byly na stanovišti jen několik málo měsíců (2-3), zatímco balíky slámy se na čtvrtém stanovišti nacházely už více než jeden rok. Pro odběr vzorků byla zvolena metoda prosevu detritu. V balících senáže bylo nalezeno 9 druhů z 5 čeledí. V balících sena bylo nalezeno 7 druhů ze 4 čeledí. V balících slámy, které byly na stanovišti kratší dobu (3 měsíce), bylo zjištěno 10 druhů z 6 čeledí. Na balících slámy, které byly na stanovišti 13 měsíců, bylo nalezeno 14 druhů ze 4 čeledí. Index antropogenního ovlivnění společenstev prokázal, že se jedná o velmi silně ovlivněná stanoviště.
|
host ::
RSS.